Jmenuji se Martin Doubek, je mi 47 let, jsem ženatý a v Odoleně Vodě jsem se narodil. Po šestiletém pobytu v Praze jsem se v roce 2006 vrátil zpět do rodného města společně se svojí rodinou. Jsem sice vystudovaný stavař, ale nakonec již přes 25 let pracuji v IT sféře jako konzultant systémů podnikového řízení pro velké nadnárodní společnosti. Rád spolupracuji s týmem lidí, kteří se umějí postavit k problémům čelem a jsou schopni nalézat řešení a kompromisy. Předchozí čtyři roky strávené v zastupitelských orgánech města pro mne byly životní školou. Věřím, že se nám tak SPOLEČNĚ podaří rozvíjet naše město tak, aby se stalo ještě lepším místem pro život náš i našich dětí.

Mé jméno je Jan Sábl, je mi 40 let, jsem ženatý a mám dvě děti. Narodil jsem se v Praze, střední školu jsem vystudoval v Aeru Vodochody a v roce 2004 jsem se s rodinou přestěhoval z rušného pražského Žižkova do klidného města Odoleny Vody. Profesní kariéru jsem odstartoval ve firmě Eurotel Praha a následně jsem se přesunul do společnosti Telefónica, kde jsem působil jako manažer IT provisioning systémů. Poté jsem své zkušenosti uplatnil na stejné pozici pro španělskou firmu TGT, dále pro společnost PPF a nyní pracuji pro O2. Mám zkušenosti s vedením malých i velkých týmů lidí, s projektovou činností, řízením dodavatelských firem a kompletním portfoliem IT systémů. Mezi mé hlavní záliby patří historie, volejbal a rodina. V Odoleně Vodě bych se chtěl SPOLEČNĚ s vámi zasadit nejen o zprůhlednění práce zastupitelstva města, ale i transparentnost veřejných zakázek a ocelkové přiblížení městského aparátu města vám, občanům. Taktéž bych rád pomohl zlepšit bezpečnost ve městě a neméně zájmu si také zaslouží i zkvalitnění hromadné dopravy a celková stabilizace dopravní situace v okolí města. I podpora a rozvoj sportovní tváře Odoleny Vody je jednou z mých priorit. Mým cílem je prosazovat do řízení města osobní odpovědnost, osobní názory a individuální rozhodnutí jednotlivých občanů zvolených do výkonných funkcí města, nikoliv politiku řízenou centrálou strany.

Jmenuji se Libor Malý a je mi 49 let. Jsem ženatý, mám 2 děti a v Odoleně Vodě bydlím 25 let. Pracuji jako mechanik-opravář v AERU Vodochody. V letech 2010-2014 jsem byl členem zastupitelstva města. Mám zájem o to, aby město více podporovalo volnočasové aktivity, aby byla věnována větší péče a podpora města spolkům a sdružením, protože společně strávený volný čas lidi spojuje. Kromě toho bych také rád pokračoval v práci pro město v oblasti životního prostředí a rozvoje obecní zeleně. Rád také pomáhám při organizaci společenských a sportovních akcí a v současné době jsem předsedou Místní organizace rybářského svazu.

Jmenuji se Miloslava Šmídová, je mi 41 let - a v Odoleně Vodě žiji 6 let. Odborně se věnuji psychosociální péči o seniory, rehabilitaci osob v krizi nebo jinak handicapovaných (sociální pracovnice a pečovatelka), a jako muzikant umělecké a pedagogické činnosti (ZUŠ). Využívám propojení obou profesí ke zkvalitnění života dětí a seniorů. Ze zkušenosti vnímám aktivní kontakt obou věkových skupin jako velmi obohacující pro obě strany - jako prevenci sociálního vyloučení. Využívám jak vlastních postřehů, tak i zkušenosti ze zahraničních stáží. Velmi ráda se věnuji zahradničení, olejomalbě, vývojové psychologii a cvičení s miminky. Líbí se mi tu proto, že Vodolka pro mou početnou rodinu nabízí unikátní symbiozu města a vesnice, přístupnost praktických služeb i blízkost přírody. Na rozvoj našeho města pohlížím komplexně: vnímám historii a urbanistiku z pohledu manžela - rodáka a patriota, v kontextu svého nezaujatého pohledu "přivandrovalce". Vidím zájmy, potřeby i práva obyvatel obou stran. Myslím, že SPOLEČNĚ lze najít soulad a vytvořit podmínky, ve kterých se dá dobře žít... Toto hledání chci nabídnout. Mým životním mottem je: "Dělej, co umíš - s tím, co máš - tam, kde jsi..."

Jmenuji se Martin Hrdlička, je mi 46 let, jsem zadaný a mám 2 děti. V Odoleně Vodě bydlím krátkou dobu. Rodem jsem ze Strakonic (ano, dudák), v Praze od začátku vysoké školy do doby nedávno minulé. Vystudoval jsem ČVUT - elektrotechnickou fakultu a pracuji v oboru, jímž jsou telekomunikace. Nikdy jsem nebyl v žádné politické straně. Mým cílem (v tuto chvíli snem) je efektivní a ekologické město. Kvalitní komunikace orgánů města s občany, s důrazem na její elektronickou variantu. Budoucnost vidím v principu udržitelného rozvoje. V zodpovědnosti vůči sobě samým, vůči životnímu prostředí. V efektivním a vstřícném přístupu k občanům města.

Jmenuji se Ludvík Kumpan, je mi 63 let a jsem ženatý. Mám 2 děti a bydlím v Odolené Vodě 43 let. Nikdy jsem nebyl v žádné politické straně. Vyučil jsem se ve Filmových ateliérech Barrandov, kde jsem pracoval do roku 1976 jako truhlář. V letech 1976 - 1987 jsem pracoval v Aeru Vodochody a následně pak v zahraničí. Od roku 1991 až do současnosti pracuji jako OSVČ ve filmovém průmyslu. Moje záliba je sport - lyžování a cyklistika. Jako lyžařský instruktor jsem jezdil s dětmi ze ZŠ Odolena Voda a s dětmi zaměstnanců Aera na lyžařské výcviky. Cyklistice a lyžování se nyní věnuji rekreačně a kromě toho se také intenzivně zajímám o volejbal. Rád bych pomohl při rozvoji sportu a sportovních aktivit, ale i při samotném rozvoji města, kde mohu čerpat ze svých dlouholetých zkušeností.

Jmenuji se Martin Hejhal, je mi 44 let a do Vodolky jsme se přistěhovali s manželkou a dvěma dcerami před čtyřmi lety. Pracuji jako ředitel velké pražské jazykové školy SPĚVÁČEK, kde řídím tým 10 zaměstnanců a 300 lektorů. Na Vodolce jsem pomáhal založit a stále vedu skautský oddíl IBIS, který má za úkol pomoci dětem stát se samostatnými, odpovědnými a čestnými lidmi. V politice jsem se otrkal před několika lety, kdy jsem jako předseda Sdružení za zachování pomaturitního studia obcházel poslance, sněmovní výbory a ministerstva a prosadil obnovení státní podpory pomaturitního studia cizích jazyků. Do zastupitelstva nabízím schopnost vyjednávat, řešit konflikty, plánovat a realizovat projekty a chovat se čestně.

Jmenuji se Olga Ziegenfussová, je mi 45 let, jsem vdaná a mám dvě děti. Do Odoleny Vody jsme se s manželem přistěhovali před 24 lety. Odolenu Vodu jsme si vybrali pro svojí velikost "tak akorát", tehdy dostačující infrastrukturu a dobrou dopravní dostupnost do Kobylis, kde máme rodiče. Rozhodli jsme se tu žít, a proto je pro nás samozřejmostí zajímat se o to, co se děje nejen za naším "plotem", ale i v celém městě. Nechci, aby naše děti musely řešit problémy, které tu neuváženým hospodařením, politikařením a plánovaným megalomanským rozvojem města způsobí jednotlivci, kteří prosazují své zájmy před zájmy občanů. Chci, abychom SPOLEČNĚ s občany vylepšovali a zkvalitňovali život v našem městě. Posledních 21 let pracuji jako produkční a marketingový specialista. Nikdy jsem nebyla členem žádné politické strany.

Jmenuji se Jiří Hausmann, je mi 65 let, jsem ženatý. Před 47 lety jsem přišel do Aera Vodochody za prací. V té době jsem i modelařil a hrál volejbal. Později jsem vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a absolvoval studium MBA. Pracoval jsem na různých pozicích v Aeru Vodochody a později ve společnosti IBIS Aerospace Ltd. a v Mikrotechně Praha a.s. Nyní jsem již v důchodu. Postupně končím s aktivní sportovní činností v SPP Odolena Voda a mohl bych v budoucnu sportu pomáhat alespoň organizačně. V posledním funkčním období pracuji jako člen finanční komise a v této činnosti také mohu pomáhat.

Jmenuji se Pavlína Sáblová, je mi 41 let, jsem vdaná, mám dvě dcery a v Odoleně Vodě žiji čtrnáct let. Odmaturovala jsem na Rodinné škole, obor vychovatelství což napovídá, že nejraději se věnuji dětem a to nejen svým. Pátým rokem pracuji v Základní škole v Panenských Břežanech jako vychovatelka školní družiny a jako učitelka hudební, tělesné, výtvarné a pohybově dramatické výchovy. Zároveň vedu kroužky pro děti od 1 do 6 let ve spolku Kroužky Stonožka zde v Odoleně Vodě. Tento spolek jsme založily spolu s kolegyní Hankou Plecitou již před 5 lety a snažíme se SPOLEČNĚ děti i dospělé zabavit naší širokou nabídkou aktivit. Před nástupem do oblasti školství jsem pracovala na různých kancelářských pozicích, nejdéle v marketingové společnosti kde jsem spravovala vlastní projekt a v logistické firmě, kde jsem vedla malý tým lidí a větší skupinu externistů, také jsem pracovala v PR oddělení TV Nova. Mojí předností je komunikativnost a mám dobré organizační schopnosti. V našem městě bych ráda zlepšila především funkčnost volnočasových aktivit pro naše nejmenší a hlavně pro rizikovou skupinu našich náctiletých. Tento nelehký úkol můžeme zvládnout jen SPOLEČNĚ.

Jmenuji se Petr Dražil, je mi 62 let a žiji s partnerkou. Na Vodolku jsem se přestěhoval v roce 1994 z Prahy. Vystudoval jsem ČVUT - stavební fakultu a celý život pracoval ve stavebnictví a vlastně i v jedné firmě - dříve IPS, nyní SKANSKA a.s. Úspěšně jsem se vyhýbal vstoupení do jakékoli politické strany a nemám zájem tento stav měnit. Důvod, proč se zapojuji do "SPOLEČNĚ", je poměrně jednoduchý. Nechci se nečinně dívat, jak plíživě, ale jistě, na Vodolce a jejím okolí mizí to, kvůli čemu jsem se vlastně do ní přestěhoval. Nechci, aby se stala "velkoměstem" (nebo spíše velkonocležištěm) za cenu zničení toho mála z přírody, které ještě v její blízkosti zůstalo. Více než neustále rozšiřovat zastavěné území a počet obyvatel města, je třeba se zaměřit na zkvalitnění životního prostředí, občanské vybavenosti a dopravní i technické infrastruktury. V uplynulých čtyřech letech jsem zapojil do práce ve Stavební komisi. Rád bych, aby na radnici již nevítězilo politikaření před samostatným rozhodováním ve prospěch občanů. Volný čas se snažím strávit v přírodě - na pěších túrách, na kole nebo v lese na houbách (mým koníčkem je mykologie).

Jmenuji se Iveta Benešová, je mi 40 let, mám partnera a dvě dcery. Po studiu střední Hotelové školy v Pelhřimově jsem studovala dva semestry na VŠ v Německu. Pracovně se mým osudem stala oblast HR. Celou svou profesní kariéru působím v personálních odděleních zahraničních firem, kde jsem se během let z pozice asistentky vypracovala na HR Managera. V současné době jsem na rodičovské dovolené s druhou dcerou. Nyní je tedy mým největším koníčkem má rodina. Jinak ráda zahradničím, fotografuji, cestuji a zajímám se o psychologii. V Odolene Vodě bydlím již 9tým rokem. Naše město jsme si s partnerem vybrali jako únik z rušné Prahy, kde jsme bydleli dříve. Rádi bychom zde žili a vychovávali naše děti plnohodnotným a kvalitním životem. Chceme tu žít - ne jen přežívat! Odolena Voda se jako město rozrůstá velmi rychle. Tento růst bohužel dostatečně nekopíruje rozvoj infrastruktury. V práci pro město bych se tedy ráda zasadila o její rozvoj. Jako mamince malých dětí mi zde např. chybí odborní lékaři, za kterými musíme v současné době dojíždět do Prahy nebo Kralup. Když spojíme naše úsilí dohromady, tak SPOLEČNĚ zvládneme naše město přizpůsobit více naším potřebám.

Mé jméno je Andrea Malčeková, je mi 39 let a s manželem vychováváme syna. Vystudovala jsem VOŠ - obor Zpracování ekonomických a vědeckotechnických informací. Díky zaměstnání se pohybuji nejen v oblasti prodeje, ale i komunikace s lidmi. Pocházím z Nového Jičína a do Odoleny Vody jsem se přestěhovala před 8 lety na základě společného rozhodnutí s manželem, pro kterého je Vodolka domovem již dlouhá léta. O Odoleně Vodě jsem slýchávala již od mladých let, a to především díky volejbalu, kterému jsem se aktivně věnovala. Možná je mou výhodou, že nejsem rodilá Vodolačka, neboť se dokážu na město podívat z většího odstupu, s nadhledem, prostě vystoupit z kruhu. Jako maminka téměř osmiletého syna vidím nedostatky, na které doplácí rodiče s dětmi. Oblastí ke zlepšení není málo, SPOLEČNĚ se budeme snažit zajistit, aby těchto nedostatků bylo co nejméně.

Jmenuji se Jiří Prošek, je mi 48 let, jsem ženatý a mám čtyři děti. Do Odoleny Vody jsme se spolu s rodinou přistěhovali před 6 lety, abychom unikli ruchu velkoměsta. Do té doby jsme žili v Praze, kde jsem se také narodil. Pracuji jako řidič autobusu. Ve svých volných chvílích se věnuji především své rodině. Ale také rád a často sportuji. Vzhledem k tomu, že bydlíme v rodinném domku, stal se ze mě kutil, neboť je stále potřeba něco na domě a kolem domu vylepšovat. Díky mému zaměstnání vnímám velmi silně problémy v dopravě. Rád bych díky svým zkušenostem pomáhal při hledání cest, jak tento stav zlepšit.